Úvaha co je to láska?
6. 4. 2010
Co je to láska?
Dnes mi však došlo jak se dá popsat.
Láska je jako droga, jako závislost. Když ji člověk má, může trávit čas s druhou osobou, ať je to muž, nebo žena cítí se skvěle, jako by se vznášel v oblacích a je spokojen. Opojen láskou a chce s ním trávit co nejvíce času to jde.
Když se s ním má rozloučit je mu smutno. A v době odloučení na něj stále myslí… No řekněte není toto již jeden z příznaku závislosti?
Když však víš, že se s ním zase uvidíš, není to odloučení nesnesitelné. Vše vám připomíná tu druhou osobu a je to příjemné, protože víte, že je na světě pro vás a vy zase pro něj.
Přiblíží se čas shledání a člověku plesá srdce. Ach ta láska. Zase se vznášíš a jsi šťastný. Prostě ráj na zemi. Dokážeš cokoliv, láska ti dává sílu, odvahu, radost, vlévá ti do krve bláznovství a jsi ochoten pro druhého udělat nemožné. Ale jako každá droga tě dělá zranitelnějším a citlivějším. Cítíš se mizerně když má partner nějaké problémy, nebo pláče, ale naopak také cítíš nesmírnou radost když je spokojený a šťastný. Jak málo stačí k lidskému štěstí, ale i neštěstí.
Láska nám dává štít proti všem všemu zlému ve světě, ale sbližuje nás s druhým natolik, že stačí jen jeho jediný zlý, nebo snad nenávistný pohled a jsme usmaženi na prach. Dává nám křídla, ale stačí abychom se jeden druhého špatně drželi a zřítíme se do hlubin. Láska je most přes propast, ale musíte jít sladěným krokem, jinak most moc rozhoupete a hrozí že se zřítíte do propasti.
Přijdou problémy, jako s každou drogou, ukáže se že to není až tak jednoduché jak se zdálo. Ale přesto když jste spolu je vám krásně a nechcete aby to někdy skončilo, protože je mezi vámi stále silné pouto.
Jenže může se stát, že už více se nebudete moci shledat. A to se ze všeho nejvíc projeví její účinky když, se máte rozloučit na vždy. S touto myšlenkou nastupuje okamžitě absťák. Nesnesitelná představa, že už nikdy více, vás pronásleduje dnem i nocí. Nastoupí sny protkané jedinou osobou. Každou minutu vás pronásledují myšlenky jen na jedinou osobu. Začnou se přidávat vzpomínky na každém kroku, už nejsou příjemné, teď drásají. Příznaky se můžou zhoršovat, nebo také nemusí. Příjdou problémy s usínáním. Nutkavá potřeba vyhledat jej, zavolat, potřeba kontaktu, objetí… Deprese. Člověk je ochoten udělat vše pro získání svého zpět.
Nebojte se není to až tak černobílé. I toto období se dá překlenout. A vše se urovná do normálu. Člověk se časem vyrovná se svojí minulostí.
Jenže nejhorší okamžik nastane když dojde k opětovnému shledání. Máte před sebou to na co jste tak dlouho ustavičně mysleli. Něco co jste dříve měli jen pro sebe. Zároveň však víte že vás to může znovu pohltit. Jenže někdy stačí jen jediný pohled a vše se rozjede na novo. Máte před sebou zdroj toho všeho trápení, ale také jeho jednoduché ukončení. Jenže v mezilidských vztazích to není až tak jednoduché. Člověk si nemůže vzít cokoliv ani kohokoliv se mu zamane. Musí to být vzájemné.. Tak se může jednoduše stát, že pro jednoho to bude normální shledání s přítelem, ale pro druhého se taková schůzka stane bolavým přemáháním a připomínkou toho co ztratil.
Láska je jediná droga jejímž účinkům jsem absolutně podlehla. Neprošla jsem si zatím celým koloběhem.
Někomu se nemusí líbit přirovnání s drogou.. Ani já nejsem tak nějak spokojená s tím co mě to napadalo, jenže nejhorší na tom všem je že to prostě sedí. Sedí to se všemi příznaky.
Stále mám v hlavě jednu takovou vidinu dvou lidí, kteří nemají vůbec nic, jsou chudí, ale jsou dva, drží se za ruce a mají úsměv na tváři. Jsou to spokojení lidé, protože mají jeden druhého.
Tak mi řekněte, jaký je rozdíl mezi takto zamilovanými lidmi, blázny, nebo dvěma co si zrovna šlehli?
Určitě jich(rozdílů) najdete spoustu, ale zároveň jsou si tolik podobní….
Nevím jestli je to napsáno srozumitelně.. ale dalo by se říci, že ať je to čtivé nebo ne, pravdivé nebo podle vás ne vystihuje to moje pocity z lásky…………………
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář