Co je to Lidskost?
Drahý Petře,
je to už dlouho,co ti chci napsat dopis, přesto až dnes jsem v tomto uspěchaném světě našla čas.Hlavně jsem ti chtěla poděkovat za ty, květiny, které jsi mi nechal na okně.Byli nádherné.Snad ses také díval jak spím….Snad?... Bylo neskutečně těžké opustit tvůj svět, kdy bylo vše hned jasné, kdo má prsty, za všemi lotrovinami. Kde je dobro a kde zlo.
Země je strašně zmatené místo. Lidé se k sobě chovají hůř, než všechna zvířata, které znám. Jsem ráda, že zde nemusíš žít. Myslím, že by ta jejich lidskost za chvíli zničila tvou duši, tak jako to dělají nevědomě i vědomě se všemi tady. Skoro každý člověk se tu bojí. Někdy chceš třeba pomoct, nějaké staré paní s taškou, a ta na tebe začne řvát.A to způsobilo, jen to, že jsi jí viděl se stou taškou plahočit. Opravdu nevím, kam jsme to dospěli.Jestli je lidskost tolerance, ochota pomoci, touha, umění naslouchat, a odpustit. Pak lidskost lidí je výjimkou. Ale možná je pravdou, že se jí sami lidé brání, jen málokdo si nechá pomoct, pokud to není nezbytné.A je tolik vhodných věcí, činností a látek, ke kterým můžeme utíkat pře problémy. Až se někdy bojím, že u jedné z nich skončím. Ale prosím tě, neměj o mě strach, jsem dost silná na to, abych zde přežila.Skoro jako by neexistoval přátelství,lidi mění příliš rychle své masky. Každý z nás má pár přátel, kterým může věřit. Stačí jeden nebo dva.
Po těch pár letech bez tebe jsem pochopila, proč je v Zemi Nezemi vše tak jasné, jako pohled do křišťálového jezera.Víš, tvá země je zemí věčného dětství. Nikdy nevyrůst je zákon, který se každým dnem prohlubuje a nabírá síly. Každá věc je zázrakem,přesně tak jak to vidí sami děti. Kdy by ses podíval mýma očima na Hooka, našel by si něco dětinského na jeho nehynoucí nenávisti.V našem světě, by se docela rychle změnil, pochopil by, že pokud chce žít, musí proto něco obětovat. Za tu dobu, co zde existuji, jsem se naučila dvěma věcem: 1) Nikdy nemůžeš pomoct všem.
2) Život je boj, když přestaneš bojovat zemřeš. (a přitom můžeš stále žít)
Složitost lidskosti je přímo zarážející. Možná je lidskost mít nejvíc, být nejvýš, ale pak odešla láska i důvěra, ale ty se snad skrývají v rodinách nebo v ložnicích milenců. Máš obrovské štěstí, že žiješ tak daleko od lidského světa, i když i zde se stále ještě dá žít. Alespoň tě neohrožuje nikdo kromě pirátů. Někdy je udržet si rozum v té panelákové divočině světa těžší než ten nejtěžší matematický příklad. A ani, ten nejlepší ze všech odborníku na lidskou duši,ti nemůže pomoct.
Strašně moc mi chybíš a zároveň se bojím, že by jsi mne už nepoznal. Hodně jsem se změnila z naivního děvčátka se stala realisticky myslící dáma. Měj se nádherně ve své Zemi Nezemi a pozdravuj ode mě Zvoněnku.
S láskou vzpomínám tvá
Wendy
Toulavá
Komentáře
Přehled komentářů
Nááádhera... prostě krásná slova.. Chtěla bych se tam vráti... <3
love
(Eris, 28. 3. 2011 10:00)